Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci

Půvab každého města dokresluje architektura jeho budov a odkazy na historii těchto budov. Takovým skvostem Červeného Kostelce je chrám sv. Jakuba Většího. Nachází se přímo na náměstí města a je tak nezaměnitelnou dominantou města. Vzhledem k tomu, že se město rozkládá v malebném údolíčku na úpatí Jestřebích hor, je navíc zvonice chrámu nepřehlédnutelným orientačním bodem v místní krajině.

Existence Kostelce a kostela sv. Jakuba Většího (původně gotické stavby) poprvé dokládá konfirmační kniha pražské diecéze a popisuje vzájemnou výměnu plebánů, konkrétně plebáha Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci. Tento zápis, datovaný z 22. srpna 1362,  je tak sice první doložitelnou písemnou zmínkou o Kostelci, nicméně samotný vznik Kostelce je bezesporu mnohem staršího data, neboť tento vznik musel souviset s výstavbou místní fary a zdejšího kostela. Městečko Kostelec (staročesky Kostélec z latinského castellum) tak vznikl zřejmě v ranných dobách, kdy nejstarší kostely byly povětšinou opevněné, případně se stavěly jakou součást opevněných panských sídel. 

Rod erbu zlatého třmene a osud hradu Vízmburk

Dávná historie našeho regionu je spojována s několika málo šlechtickými rody, které se zasloužili o úspěšnou kolonizaci této oblasti. Sporadické osídlení se v této oblasti a zejména v oblasti severně od České Skalice nacházelo zřejmě již v období pravěku. Nicméně systematické osidlování zdejší krajiny lze vysledovat až v období středověku přibližně od první poloviny 13. století. Zásluhu na těchto snahách měla zejména přemyslovská politika, snažící se využít příhraničního hvozdu a těžko prostupných hřebenů místních hor jako přirozené hranice státu. Na celé kolonizaci této oblasti se podílely šlechtické rody, církev i samotný český král.

Okolo tajemných Devíti Křížů k hradu Vízmburku (tip na výlet)

Hrad Vízmburk - interiér nádvoří hradu

Oblíbený výlet na nedalekou místní zříceninu hradu. Hrad tvořil v minulosti jednu ze základních výsep při osídlování místního regionu, které postupovalo povodím řeky Úpy. Existuje dokonce pověst o tajemném ukrytém hradním pokladu – ostatně, který z hradů by podobnou pověst neměl. Hrad byl ve své historii pobořen a až do doby archeologického výzkumu z minulého století ukryt před zraky kolemjdoucích. V současné době je část hradu odkryta. V letních měsících je zde provoz každý den a pravidelně se zde konají nejrůznější hradní slavnosti. V okolí hradu navíc vede zajímavá naučná stezka. V nedalekém lomu Krákorka se těžil pískovec, který byl použit i na stavbu hradu. Zdejší oblast je i prvním místem nálezu dinosaura na českém území, kdy byla počátkem 90. let 20. století nalezena tříprstá fosilní stopa o rozměrech 14×18 cm v lomu U Devíti Křížů (lidově "Krákorka"). Patřila malému příslušníkovi dravých dinosaurů (teropodů). Stopa je poměrně dobře zachovaná, ale chybí jí část levého a prostředního prstu. Objev další dinosauří stopy byl v médiích oznámen i v průběhu roku 2011.

Na rozhlednu Žaltman

Ukázka araukaritu na Panské cestě v Jestřebích horách

Rozhlednu tvoří příhradová konstrukce z ocelových trubek. Na vyhlídkovou plošinu je přístup přes točité schodiště. Na vrcholu rozhledny je umístěn také miskový anemometr. Z plošiny je pěkný panoramatický výhled na Krkonoše (Sněžka a Černá hora), Rýchory, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Stolové hory, Ostaš, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičina, Kumburk a blízké okolí. Během cesty po hřebenu Jestřebích hor narazí každý výletník na řadu pozůstatků prvorepublikového pohraničního opevnění – malých bunkrů (tzv. řopíků), které byly budovány před druhou světovou válkou a vytvářely souvislé obranné linie po celé délce českého pohraničí. 

Popis trasy: Žluté turistické značení Červený Kostelec (autobusové nádraží) směr Náměstí T.G.M.; modré turistické značení Náměstí T.G.M. – Lipky; zelené turistické značení Lipky – Lhota za Červeným Kostelcem – Rtyně v Podkrkonoší; žluté turistické značení Rtyně v Podkrkonoší – náměstí – Rtyně v Podkrkonoší (žel.st.) – Odolov (U Lotranda); zelené turistické značení Odolov – Věznice Odolov – Pod Kolčarkou - Žaltman