Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci

Půvab každého města dokresluje architektura jeho budov a odkazy na historii těchto budov. Takovým skvostem Červeného Kostelce je chrám sv. Jakuba Většího. Nachází se přímo na náměstí města a je tak nezaměnitelnou dominantou města. Vzhledem k tomu, že se město rozkládá v malebném údolíčku na úpatí Jestřebích hor, je navíc zvonice chrámu nepřehlédnutelným orientačním bodem v místní krajině.

Existence Kostelce a kostela sv. Jakuba Většího (původně gotické stavby) poprvé dokládá konfirmační kniha pražské diecéze a popisuje vzájemnou výměnu plebánů, konkrétně plebáha Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci. Tento zápis, datovaný z 22. srpna 1362,  je tak sice první doložitelnou písemnou zmínkou o Kostelci, nicméně samotný vznik Kostelce je bezesporu mnohem staršího data, neboť tento vznik musel souviset s výstavbou místní fary a zdejšího kostela. Městečko Kostelec (staročesky Kostélec z latinského castellum) tak vznikl zřejmě v ranných dobách, kdy nejstarší kostely byly povětšinou opevněné, případně se stavěly jakou součást opevněných panských sídel. 

Okolo tajemných Devíti Křížů k hradu Vízmburku (tip na výlet)

Hrad Vízmburk - interiér nádvoří hradu

Oblíbený výlet na nedalekou místní zříceninu hradu. Hrad tvořil v minulosti jednu ze základních výsep při osídlování místního regionu, které postupovalo povodím řeky Úpy. Existuje dokonce pověst o tajemném ukrytém hradním pokladu – ostatně, který z hradů by podobnou pověst neměl. Hrad byl ve své historii pobořen a až do doby archeologického výzkumu z minulého století ukryt před zraky kolemjdoucích. V současné době je část hradu odkryta. V letních měsících je zde provoz každý den a pravidelně se zde konají nejrůznější hradní slavnosti. V okolí hradu navíc vede zajímavá naučná stezka. V nedalekém lomu Krákorka se těžil pískovec, který byl použit i na stavbu hradu. Zdejší oblast je i prvním místem nálezu dinosaura na českém území, kdy byla počátkem 90. let 20. století nalezena tříprstá fosilní stopa o rozměrech 14×18 cm v lomu U Devíti Křížů (lidově "Krákorka"). Patřila malému příslušníkovi dravých dinosaurů (teropodů). Stopa je poměrně dobře zachovaná, ale chybí jí část levého a prostředního prstu. Objev další dinosauří stopy byl v médiích oznámen i v průběhu roku 2011.

Na rozhlednu Žaltman

Ukázka araukaritu na Panské cestě v Jestřebích horách

Rozhlednu tvoří příhradová konstrukce z ocelových trubek. Na vyhlídkovou plošinu je přístup přes točité schodiště. Na vrcholu rozhledny je umístěn také miskový anemometr. Z plošiny je pěkný panoramatický výhled na Krkonoše (Sněžka a Černá hora), Rýchory, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Stolové hory, Ostaš, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičina, Kumburk a blízké okolí. Během cesty po hřebenu Jestřebích hor narazí každý výletník na řadu pozůstatků prvorepublikového pohraničního opevnění – malých bunkrů (tzv. řopíků), které byly budovány před druhou světovou válkou a vytvářely souvislé obranné linie po celé délce českého pohraničí. 

Popis trasy: Žluté turistické značení Červený Kostelec (autobusové nádraží) směr Náměstí T.G.M.; modré turistické značení Náměstí T.G.M. – Lipky; zelené turistické značení Lipky – Lhota za Červeným Kostelcem – Rtyně v Podkrkonoší; žluté turistické značení Rtyně v Podkrkonoší – náměstí – Rtyně v Podkrkonoší (žel.st.) – Odolov (U Lotranda); zelené turistické značení Odolov – Věznice Odolov – Pod Kolčarkou - Žaltman 

Geocaching na Červenokostelecku a v Kladském Pomezí

Tak trochu tajemné slovo geocaching je v poslední době často zmiňováno v nejrůznějších souvislostech a pro řadu lidí přestavuje nedefinovatelnou činnost a pro mnohé je zcela neznámé. Co si pod ním máme vlastně představit? A co že to tedy vlastně geocaching je a co nám přináší? Slovo geocaching vychází z předpony GEO jako geografie a CACHING jako proces ukrývání keší. (Vyslovuje se jako Geo-cashing [geokešing]). Možná budete překvapeni, ale je to ve své podstatě hra, spočívající v hledání skrytých pokladů, které se nacházejí ukryté někde ve městě či ve volné přírodě. Ano, je to v podstatě obdoba staré známé dětské hry, ve které jde o hledání pokladu, v tomto pojetí je však obohacena o moderní pomůcky v podobě GPS navigace a pomocí webového rozhraní umožňuje celosvětové sdílení. A že to není pouze okamžitý hit či chvilková záležitost svědčí velká oblíbenost mezi jejími hráči. Obecně se uvádí, že na světě je umístěno více jak 2 mil aktivních keší (v ČR se aktuálně uvádí cca 32 tis. keší) a hru hraje celosvětově přes 5 miliónů hráčů.

Procházkou za vodníky na rybník Brodský (tip na výlet)

Rybník Brodský - pohled na hlavní pláž rybníka od hráze

Rybník Brodský nabízí červenokosteleckým občanům a návštěvníkům bohaté sportovní vyžití. Ve vybaveném areálu se organizují nejrůznější letní akce pro děti i dospělé a je tak častým cílem pěších výletů a cykloturistických akcí. Je místem odpočinku i aktivního vyžití. Děti zde naleznou řadu míst pro své hrátky, dospělí zase dostatek možností pro kvalitní občerstvení či klidné opalování na travnatých plážích rybníka. Pro rybáře je zase takovým malým místním rybářským rájem. Prostě pro každého to pravé. Součástí areálu je i autokemp nabízející kvalitní ubytování. 

Popis trasy: Jedná se o krátký, přibližně 6 km dlouhý, výlet do krásného prostředí červenokosteleckých rybníků. Cestou využijeme cykloturistické značení (cyklotrasa 4018) vedoucí z Červeného Kostelce (autobusové nádraží) Sokolskou a Nerudovou ulicí k rybníku Krčmařík.

Malý městský okruh – střed města Červený Kostelec

Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci (pohled přes náměstí)

Tento městský okruh představuje spíše takovou malou procházku po městě, má však za cíl vás seznámit se všemi hlavními budovami a místy v centru města. Malé putování po červenokosteleckých památkách nás tak provede centrem města a umožní nám shlédnout ty nejzajímavější pamětihodnosti středu města. 

Tuto naši malou exkurzi do historie a současnosti Červeného Kostelce zahájíme na červenokosteleckém náměstí T.G. Masaryka přímo před budovou staré červenokostelecké radnice, kde i v současnosti sídlí městský úřad a konkrétně jsou zde umístěny kanceláře starosty města. Od staré radnice přejdeme cestu směrem k arcitektonicky zajímavé budově bývalé České spořitelny a vydáme se vlevo po státní silnici. Po zhruba 200 metrech odbočíme vpravo směrem k budově Základní školy v Červeném Kostelci. Ještě předtím se ale můžeme občerstvit v Cukrárně u Jakuba s vyhlášenou zmrzlinou v širokém okolí. 

Divadlo J.K.Tyla v Červeném Kostelci

Divadlo J.K.Tyla v Červeném Kostelci

Divadlo J.K.Tyla v Červeném Kosteleci

Každé město má nějakou zajímavou budovu, která utvářela jeho historii a byla zdrojem inspirace pro jeho občany a rodáky. Také v Červeném Kostelci najdete takovou budovu - není jí nic menšího než budova Divadla J.K.Tyla a město i občané jsou na náležitě hrdí. Historie této budovy nebyla vůbec jednoduchá a nutno říci že to je právě ten pravý důvod, proč jsou občané města na své divadlo tak hrdí.

Divadelnictví mělo odedávna na Červenokostelecku dobrý základ a pro jeho počátky se musíme vrátit v čase až do samého počátku 19. století. Červený Kostelec byl tehdy malým městečkem tkalců a pláteníků. Z vlasteneckých pohnutek osobností té doby se pak v roce 1809 začalo v místním hostinci pana Hůlka (dnes budova Hotelu Černý kůň) hrát divadlo, které zde vydrželo až do roku 1831, kdy Červený Kostelec postihl hrozný požár. Následně pak bylo divadlo hráno v nejrůznějších prostorách města, například ve vejsadní hospodě U třech tatrmanů na náměstí, přičemž právě v roce 1864 vznikla myšlenka vytvořit divadelní spolek. Ten se pak významnou měrou zasloužil o další rozšiřování myšlenky divadelnictví a celkové kulturní obrody města. Divadelnictví se následně přestěhovalo do prostor divadelní sálu v hostinci U Buršů. Na divadelní oponu byl namalován (autorem p. Šrůtek z Náchoda) pohled na Prahu a také z toho důvodu byl následně hostinec, později změněný na hotel označován U Města Prahy. Ale historie se znovu opakovala, roku 1910 postihl hotel požár a došlo k jeho zničení a pro červenokostelecké ochotníky nastala krušná doba. Řešením té doby byla nejrůznější provizorní jeviště, nicméně o to více vzrůstala touha po vlastní divadelní budově. Rozhodnutí se divadelníci dočkali 2.1.1921, kdy bylo rozhodnuto o zahájení sbírky na divadlo a příprav pro stavbu.