Region Kladského pomezí byl v historii, vzhledem ke svému příhraničnímu charakteru a zejména pak svým umístěním v oblasti přirozeného vstupu do českého vnitrozemí z polské strany mezi masívem Krkonoš a Orlických hor, velice často strategickým místem pro budování nejrůznějších obranných pozic a ochranných valů. V době osídlování místního regionu měly tyto za svůj hlavní cíl uchránit místní kupecké stezky a zajistit ochranu vnitřního území před vpády nepřátel.
Z kategorie tzv. fortifikačních památek nalezneme na území Kladského pomezí jistě známou Pevnost Josefov (www.jaromer-josefov.cz), která byla zbudována v letech 1789 - 1787 podle plánů francouzského inženýra Duhamel de Querlonde a byla vrcholným dílem evropského fortifikačního stavitelství. Některé části opevnění byly sice na přelomu 19. a 20. století zbořeny, avšak dochovaný pás bastionů, kurtin a ravelinů, hradebního příkopu a podzemních chodeb dodnes udivuje svou mohutností a technickým provedením.
Mnohem modernějším souborem opevnění je pak opevnění budované v období první republiky, kdy oblast Kladského pomezí byla začleněna do soustavy příhraničních opevnění budovaných v letech 1935 – 1938. Toto opevnění (v zahraniční někdy též nazývána jako Benešova linie) představuje soustavu pevností a pevnůstek budovaných Československem před 2. světovou válkou v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Toto opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se navíc rozkládal propracovaný překážkový systém, který měl případný vstup cizích vojsk výrazným způsobem zpomalit.
Na našem území je zřejmě nejznámější takovou památkou pevnost Dobrošov (www.pevnost-dobrosov.kvalitne.cz), která nabízí návštěvníkům prohlídku tvrzových objektů a rozsáhlých podzemních prostor (N-S 72 Můstek, N-S 73 Jeřáb, N-S 75 Zelený). Samozřejmostí je pak expozice týkající se vojenství v místních výstavních prostorech. Náchodský úsek pohraničního opevnění z roku 1938 představuje jednu z nejzajímavějších oblastí celé linie rozkládající se mezi Krkonošemi a městem Ostravou. Lze zde navštívit jak nejtěžší pevností objekty s podzemními kasárnami, spatřit těžké izolované pěchotní sruby tak i lehké objekty mnoha variant. Výhodou také je, že součástí prezentace je i naučná stezka, která si klade za úkol přiblížit návštěvníkům alespoň část celého systému. Tato naučná stezka Pevnost Dobrošov začíná u dělostřeleckého srubu Zelený (N-S 75), je přehledně značena a má dvě trasy. Trasa č.1 vede přes sruby Polsko, Hrobka, Jirásek, Jeřáb a končí na Jiráskově chatě. Je na ni umístěno 10 velkoplošných informačních tabulí. Trasa č.2 vede přes sruby Polsko, Hrobka, Lom, Březinka a končí v Bělovsi u Náchoda. Právě Běloveský pevnostní skanzen (www.brezinka.cz) je významnou součástí prezentace pohraničního opevnění. Zahrnuje objekty N-S 79 Hrobka, N-S 81 Lom, N-S 84 Voda, N-S 82 Březinka a několik objektů lehkého opevnění. Srdcem projektu je objekt těžkého opevnění N-S 82 Březinka, který má návštěvníky co nejnázorněji seznámit s technickou dokonalostí a jednotlivými funkcemi pěchotního srubu, nejdůležitějšího prvku pevností linie. Objekt je plně zrekonstruovaný do původní podoby z roku 1938 včetně veškerého vybavení a zbraní. Prohlídku pěchotního srubu N-S 82 Březinka doplňuje expozice o československém opevnění v sousedním objektu N-S 81 Lom. Od roku 2010 je zpřístupněn také pěchotní srub N-S 84 Voda v Náchodě-Bělovsi. Unikátní expozice doplněná videoprojekcí je věnovaná historii československé armády v letech 1918 až 1945 a obsahuje množství dobových zbraní, uniforem a dalších exponátů.
Kromě těchto větších celků opevnění zpřístupněných veřejnost a vybavených stálými expozicemi však na celém území Kladského pomezí naleznou návštěvníci i řadu dalších objektů opevnění, které jsou neméně zajímavé a nabízejí mnoho dalších pohledů do naší historie. Takové objekty jsou ve správě místních spolků vojenské historie a dalších podobně smýšlejících neziskových organizací a svou činností umožňují zachování a zajištění údržby dalších významných objektů z celé soustavy opevnění. Tyto vojenské památky jsou navíc často umístěny v blízkosti oblíbených a dobře značených turistických tras, takže jsou vhodným zpestřením výletů do nejrůznějších zákoutí našeho krásného regionu. Jak již bylo zmíněno výše, většina těchto bývalých vojenských objektů je spravována dobrovolnými spolky a jejich hlavní snahou po převzetí objektů do správy je zejména důsledné vyčištění okolí objektu a průběžné vylepšování vnitřního i okolního prostředí objektu v duchu historických a technických dokumentací. Jednotlivé objekty jsou navíc doplňovány o menší či větší expozice dobových dokumentů, vojenského vybavení nebo dalších materiálů týkajících se historie československého opevnění a vojenství.






Objekty těžkého opevnění a dělostřelecké tvrze jsou dominantami vojenského opevnění našeho pohraničí, nicméně řada ze zamýšlených objektů nebyla vůbec zbudována nebo byla zbudována v různé fázi rozestavěnosti. Pouze malá část byla vybavena a bojeschopná. Právě ta zbudovaná se zase naopak stala terčem německých vojenských akcí a sloužila zase jako zkušební terče pro německé zbraně nebo byla dokonce i předmětem natáčení nejrůznějších propagandistických dokumentů. Při toulkách přírodou v Kladském pomezí však návštěvník častěji narazí na objekty lehkého opevnění budovaných v několika liniích (tzv. řopíků), které byly ve většině případů plně dokončeny. Tvoří souvislé linie a pozorný návštěvník našeho regionu je může spatřit na mnoha místech. Tyto řopíky jsou pak časným cílem turistických výletů, neboť se nachází přímo na značených trasách nebo v jejich těsné blízkosti.
Pojďte se i Vy toulat naší krajinou a navštivte některý s objektů vojenské historie.
(text: Ing. R. Kejzlar)
Žádné komentáře:
Okomentovat