K historii Jestřebích hor neodmyslitelně patří havířina, která byla ještě v ne příliš vzdálené minulosti velmi úzce spojována s celou řadou míst i osob našeho regionu. Místní obyvatelé na odkaz této činnosti rozhodně nezapomněli a tak po celém regionu Jestřebích hor nalezneme celou řadu zajímavých připomínek na tuto hrdou, ale i drsnou historii. Kdo chce poznat havířinu Jestřebích hor, měl by nejdříve navštívit Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší, které je umístěno v patře někdejší rychetské maštale. Zdejší expozice mapuje více jak čtyři století Jestřebohorského uhelného hornictví, je bohatá na místní exponáty a podpořena i ukázkami hornin a nejrůznějších nerostů, na které může každý návštěvních během svých cest po Jestřebích horách narazit. 

Během svého putování po přilehlých svazích Jestřebích hor i samotném hřebehu tohoto horského masívu můžete spatřit celou řadu živých odkazů havířiny v této oblasti. Jsou jimi nejrůznější rumiště, zbytky dopravních tras, haldy či hloubené jámy. Nepřehlédnutelnými jsou pak nejrůznější portály dědičných štol. Všechny tyto památky se snaží pro turisty co nejlépe prezentovat značené naučné trasy v této oblasti. Konkrétně v případě Rtyňsko - Bohdašínské oblasti je to pak značená naučná stezka “Po hornických památkách Jestřebích hor”, která právě začíná před Městským muzeem ve Rtyni v Podkrkonoší.

Pokud se vydáte na tuto, bezmála 10 km dlouhou naučnou stezku, rozhodně nebudete litovat. Dozvíte se hodně z vlastní historie hornictví v této oblasti, ale zejména si užijete pohybu v nádherné místní podhorské krajině s přenádhernými výhledy do krajiny. Při odchodu z rychetského nádvoří před muzeem budete míjet skulpturu opěrné zdi a sochu rychtáře Antonína Nývlta od architekta J. Saala a sochaře F. Davida z roku 1975, postavené u příležitosti výročí 200 let od selského povstání ve východních Čechách. Přes rtyňské náměstí se vydáme směrem k železniční stanici Rtyně v Podkrkonoší, kde nás čeká druhá zastávka této naučné stezky a popisuje původní dopravní trasu od štoly Benigna na rtyňské nakladiště.Trasa nás provede lesy a horským úbočím až do místní části Pod Hájovnou k odbočce k jámám Myslivna, Fajfrova, Beningna a Ambroš a třetím zastavení naučné stezky. Odtud stezka pokračuje dále, aby se po několika metrech napojila na tzv. Panskou cestu vedoucí po hřebehu Jestřebích hor. My se v tomto případě nevydáme směrem doleva na Odolov, ale ve směru trasy naučné stezky doprava směrem ke Krkavčině a Bohdašínu. Po několika set metrech nás čeká další zastavení naučné stezky u Hornického památníku a nedalekého Hornického kříže. V těchto místech - v hloubce 950 m pod úrovní Panské cesty - bylo v roce 1989 dosaženo nejhlubšího místa v nitru Jestřebích hor při dobývání černého uhlí. Při otevírání 6. patra odolovské jámy stanuli místní horníci na úrovni 365 metrů pod úrovní mořské hladiny. Nedaleký Hornický kříž je zase připomenutím poslední hornické tragédie z roku 1991. Naučná stezka dále pokražuje po Panské cestě s mnoha pěknými místy na široké výhledy do okolní krajiny. Cestou budete míjet i velkou ukázku “Araukaritu” - zkamenělého dřeva ze Žaltmanských arkóz - jež bylo v minulosti možno nalézt v okolní krajině ve větším mnoštství, nicméně v současnosti již ve velmi omezeném rozsahu. Velkou ukázkou araukaritů jsou pak “Kryštofovy kameny” u Odolova, ale to je zase jiný tip na výlet. Naučná stezka pokračuje dále po Panské cestě až do místní části “Pod Větrákem”. Nejstarší název jámy Kolektiv je Wetter Schacht, lidově “Větrák”, což asi nejvěrohodněji dokládá její účel, a to odvětrávání dobývek Tmavého dolu. Šachta je hluboká 216,2 m, uzavřena byla v roce 1977 a zároveń byla stržena i dřevěná těžební věž. Ve směru dolů po svahu na Náměrka z Větrného dolu dolů k železniční trati ve Rtyni v Podkrkonoší byla vybudována lanovka pro dopravu uhlí v délce 2098 m a převýšení 192 m. Ostatně právě ve směru této bývalé lanovky vede další směr naučné stezky a tak při dalším pokračování budeme míjet opuštěnou rumpálovou jámu. Na trase narazíme také na pramen Rtyňky, místního toku a následně se napojíme na cestu mezi domy v oblasti Náměrka a budeme směřovat již ulicí Hronovská zpět do Rtyně v Podkrkonoší, abychom v závěru míjeli Panský rybník a dostali se zpět k Městskému muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší.

O tom, že historie hornictví je v tomto regionu velice živá a skutečně bohatá dokládají i další památky na tyto aktivity. Pro zájemce, kteří se chtějí dozvědět o dalších souvislostech této historie Jestřebích hor je zde také další naučná stezka, tentokráte “Po stopách hornictví” (cca 9 km dlouhá), která začíná v nedalekých Malých Svatoňovicích Ta vás provede historií těžby uhlí zase opačným směrem, takže můžete shlédnout nově rekonstruovaný portál Dědičné štoly Kateřina a další místa jako jsou “U Mašinky” (expozice důlních strojů a důlní dopravy), Augurské jámy či oblast Nad dolem Petr. Shlédnete i důl Antonín, dědičné štoly Xaver a Hugo a také geologický odkryv.

I další oblast, tentokráte jihovýchodně od Rtyně v Podkrkonoší směrem přes Bohdašín nad Červeným Kostelcem, Maternici až k Hronovu na samém úpatí Jestřebích hor byla v minulosti havířská. Ostatně pozorní čtenáři kroniky Aloise Jiráska “U nás” uhelné hornictví na Hronovsku znají a nemusí se jim dlouze představovat, vždyť s hlavními postavami - s bratry Josefem a Vincencem Regnerovými se setkáváme ve třetím a čtvrtém díle této kroniky. I zde v těchto místních lokalitách se dá při toulkách přírodou narazit na pozůstatky těžby. A pokud se vám tyto pozůstatky zde nepodaří hned nalézt, neváhejte, můžete na svých cestách přes Maternici vykročit na bájný vrch Turov, nalézt Skalákovu studánku se zázračnou vodou či obhlédnou Zbečnické chleby. Stačí se jen dívat a nádherná místní příroda a zajímavá místa na vás čekají skutečně na každém kroku.

autor: Ing. Roman Kejzlar (TIC Červený Kostelec)